Skip navigation.
Home
czech   english

Několik slov ředitele Knihovny BBB k dopisu paní Heidlerové

Vážená paní,

ačkoli mi není zcela jasné, proč tolik stojíte o morální satisfakci od současných zaměstnanců Knihovny BBB, z nichž ani jeden v knihovně nepůsobil v období, o němž píšete, a nemá s Vaší politickou perzekucí nic společného, a i když jsem Vám již adresoval písemnou omluvu, což mi dle mého soudu ani nepříslušelo, přesto se ještě jednou otevřeně vyjádřím k Vašemu projevu.

Pominu patetičnost, která z něj čiší, a budu se zaobírat pouze fakty.
V roce 1990 jste byla rehabilitována zástupci ONV Uh. Hradiště, což je naprosto v pořádku, protože stejný orgán měl na svědomí Vaše odvolání z funkce ředitelky knihovny v roce 1969. Kdo a proč Vás ve funkci nahradil, bylo plně v kompetenci ONV a ne zaměstnanců knihovny. Ostatně, ať už je zřizovatelem kdokoli, platí dnes stejně jako v minulém režimu, že má právo jmenovat i odvolat ředitele organizace. Důvody, proč jste se do funkce nevrátila, mi nepřísluší komentovat, ač mi jeden z nich je dobře znám. Vrátím se zpět k meritu věci a sice k prázdnému místu v historii knihovny.
Knihovna BBB neměla do roku 2006 žádný ucelený písemný archiv, mimo fotografií a několika brožur, vydaných ještě před rokem 1989. Fond knihovny nemá zpracován ani Státní okresní archiv v Uh. Hradišti, proto je jakékoli bádání o historii knihovny poněkud zdlouhavé. Mladí kolegové, kteří vytvářeli webové stránky knihovny, měli k dispozici neúplné podklady, proto také nazvali oddíl Stručná historie knihovny, bez jakýchkoli postranních úmyslů. Po nástupu do funkce jsem zahájil intenzivnější bádání, které by mělo vyústit do podoby brožury o historii knihovny (vyjde v lednu 2009), velmi zestručněná verze vycházela ve Zpravodaji UH po celý kalendářní rok 2008. Beru ale v potaz, že na webových stránkách to mělo být doplněno. Jmenovat ty, kteří se podíleli na deformaci lidských i profesních vztahů mi nepřísluší, nejsem historik, ale knihovník, navíc v archivu materiály tohoto typu chybí. Tzv. orální historie je sice populární, ale odborníci kladou důraz na prameny, nejlépe ověřené ze dvou písemných zdrojů.
Co se týče Vás osobně a Vašich kolegů, kteří podle vašich slov „doplatili na lidskou slušnost“, rád bych připomenul jednu zásadní věc. Paní Olga Vaňková a paní Anna Mikulková byli zaměstnankyně knihovny až do svého odchodu do důchodu, vy i pan dr. Ressler jste byli zváni na významné akce knihovny před-, i po listopadu 1989, a mnohých jste se také zúčastnili, o čemž svědčí bohatá fotodokumentace. Samozřejmě jste kdykoli vítáni i dnes. Členství v radě knihovny Vám nabídnout nemůžeme z prostého důvodu, žádná rada knihovny neexistuje. Vám osobně ale bylo nabídnuto členství ve Spolku přátel literatury a knihovny, na které jste nereagovala, na rozdíl od členství v Muzejním spolku.
Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana pravidelně vydávala osobnosti regionu a také kalendária, v nichž se objevili i jména těch, které jste jmenovala, např. M. Novotný, V. Vaculka aj. Přátelská spolupráce trvala a trvá i s jinými významnými osobnostmi, např. manželi Benešovými, P. Dillingerem či J. Kloboukem.
Ve svém projevu se snažíte neustále podsouvat myšlenku o tom, jak se všechny organizace statečně vyrovnali se svou minulostí, jenom knihovna ne. Protože jsem se poprvé stal zaměstnancem knihovny 3. srpna 1989, vím, že tomu tak není. Lidé s komunistickou minulostí zůstali na svých místech nejenom v jiných organizacích na území města, ale na stovkách míst po celé republice. Tehdejší zákonodárci proti tomu potřebné kroky neuskutečnili (např. postavení KSČ mimo zákon), vy jste nabídku na funkci ředitelky počátkem 90. let minulého století nepřijala, nechápu tedy, proč po téměř 20 letech neustále hledáte a vidíte viníky v knihovně. Soucítím s Vámi a je mi upřímně líto příkoří, která jste kvůli svému politickému a morálnímu postoji musela podstoupit, ale skutečné původce politických prověrek a dalších křivd byste měla hledat někde jinde (pokud jsou vůbec ještě naživu).
Naše vztahy byly vždy velmi korektní, ale jednou z povinností ředitele Knihovny BBB je i dbát o její dobré jméno na veřejnosti.
Na úplný závěr chci pouze dodat, že jsem nikdy nebyl a nejsem sympatizant levice, nikdy jsem nebyl členem KSČ a na rozdíl od Vás ani svazákem krajského či okresního výboru ČSM.

V Uh. Hradišti, 30. 12. 2008

Radovan Jančář
ředitel